
Hasiči v České republice ročně zasahují u desetitisíců událostí. Kromě požárů, dopravních nehod a záchrany osob je jednou z nejčastějších výjezdových činností tzv. technická pomoc – tedy například překážka na silnici. Ve většině případů se jedná o spadlý strom nebo větev. Jenže…
Ne vždy je nutné volat tísňovou linku 150
Často se stává, že hasičská jednotka vyjíždí k „překážce“, která by šla snadno odstranit vlastními silami. Na místě pak nachází větvičku, kterou by průměrně zdatný člověk bez problémů odstranil jednou rukou – kdyby vystoupil z auta. Ale třeba prší. Nebo se nechce šlápnout do trávy. A tak někdo raději zůstane v teple auta a vytočí tísňovou linku.
Co se děje po zavolání?
Operátor linky 150 nemá fotku, nemá video. Musí se spolehnout jen na popis volajícího. A protože jsou lidé ve stresu nebo situaci zveličují, operátor raději jedná obezřetně – vyšle profesionální jednotku HZS a zároveň i místní dobrovolné hasiče.
A ti? Ti právě:
- vypínají soustruh,
- zavírají obchod,
- odkládají dítě,
- vstávají z bazénu nebo od oběda,
- utíkají z dílny, z práce, z domova.
Oblékají výstroj a jedou. Rychle a bez nároku na odměnu. Dělají to, protože chtějí pomáhat.
A pak přijedou – a jedním kopnutím odsunou klacík. A s ním často i kus své motivace.
Kdy má volání hasičů smysl?
Volat hasiče určitě má smysl, když:
- větev nebo strom nejde odstranit bezpečně, hrozí další pád, nebo blokuje dopravu – hlavně záchrannou službu (ZZS),
- existuje riziko poškození majetku nebo zranění osob,
- situace je nepřehledná, nebezpečná nebo se zhoršuje.
Ale pokud jde o malou větvičku na kraji silnice? Pokud je možné ji bezpečně odstranit a nijak neohrožuje provoz? Pak stačí jednoduše vystoupit z auta a pomoci si sám.
Mysleme na ostatní
Hasiči – a zejména dobrovolní – nejsou „služba na zavolání“. Jsou to lidé jako vy. Mají své rodiny, práci, volný čas. Když je někdo volá kvůli zbytečnosti, ubírá jim chuť a síly na případy, kde opravdu o něco jde.
Proto prosím: přemýšlejme, než vytočíme 150. Pomoc tu je vždy, když je opravdu potřeba – ale neplýtvejme s ní z pohodlnosti.
Děkujeme, že myslíte na ostatní.




















